Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Tradice a zvyky

Ovocné stromy v obřadech, pověrách a zvycích

 

Nesmíme zapomínat, že ovocné stromy a jejich plody měly pro venkovského člověka v minulosti nemalý význam i v rovině symbolické, objevovaly se v řadě rituálů, obyčejů a obřadů: „Stromy jsou předmětem úcty téměř dodnes. Strom a zeleň ve vztahu k rolnické usedlosti a jejím obyvatelům hraje neobyčejně významnou roli, projevující se v obyčejích rodinných i výročních.“ (Hrušková 2005) Ovocný strom je především symbolem plodnosti, z čehož se řada obyčejů odvíjí. Jak dále uvidíme, je oblast symboliky velmi bohatá.

Nejeden obyčej má svůj původ v dobách předkřesťanských.

Pejml ve svém díle Rostlina průvodcem člověka od kolébky do hrobu uvádí, že u slovanských národů bývalo zvykem, že se dva mladí lidé obdarovávali červenými jablíčky na důkaz vzájemné lásky: „Jablko je jim nejen milým dárkem, ale také přesvědčivým poslíčkem horoucí lásky, jak dokazuje jeho červená barva. Dostane-li hoch jablko od dívky, musí si vést rozvážlivě, neboť Adam těžce doplatil na jablko, jež mu dala Eva.“ (1946:96) Nebýt toho, byli bychom dodnes v ráji. Adam z něj stejně nic neměl, protože mu sousto zůstalo v krku, a všem mužům na to zůstala památka v podobě krčního ohryzku, doplňuje lakonicky autor.

Na svatební strom – jedličku, smrček nebo i hloh – se věšela jablka, hrušky, švestky, mandle, pečivo, marcipán, které symbolizovaly hojnost a plodnost. Celý strom pak měl symbolizovat štěstí, trvalost manželství a jeho plodnost, byl také znakem svobodného stavu nevěsty a proměny do manželství. Podle tradice měla nevěsta stromkem zatřást, svatebčané si pak měli domů odnést vše, co ze stromku spadlo a otrhat to, co na něm zbylo (Večerková 2003:55).

Na Slovensku se např. tradoval zvyk, kdy nevěsta, dříve než ji družky odvedou do komůrky, dá rozkrojit družbovi pěkné červené jablko a obě poloviny si pak schová za ňadra. Až je se ženichem v komůrce sama, dá mu polovinu jablka a druhou si nechá. Tím, ukazuje, že to myslí vážně, a to samé očekává od ženicha – „…jako o toto jablíčko, bude se s ním dělit o všechny životní radosti i strasti.“ (Pejml 1946:115)

 

Mezi lidem byla rozšířena také úsloví, která dokazovala úzký vztah člověka k rostlinám. Najdeme mezi nimi i několik, která se obrací k ovocným stromům:

„Jablko nepadá daleko od stromu.“

„Oči jako trnky.“

„To bude těžký oříšek.“

„Sladké jako mandle.“

„Spadl dolů jako hruška.“

„Je scvrklý jako švestka“

(Pejml 1946:135)

 

Literatura:

 

Hrušková, M. (2005): Kult stromů v zemích Koruny české. Praha: Abonent ND, 160 s., ISBN 9788072582112.

Pejml, K. (1946): Rostlina průvodcem člověka od kolébky ke hrobu. Česká grafická unie: Praha, 201 s.

_________
Autor: Radim Lokoč (Nízký Jeseník)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑268109 | ©2011 | webadmin&design