Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Tradice a zvyky

Sušení ovoce na Opavsku - zapomenutá tradice

V porovnání se dnešní dobou se v minulosti velká část ovoce sušila, ještě před II. světovou válkou byly v řadě vesnic běžně používány sušárny ovoce. Do současnosti se však bohužel na Opavsku, ani na Krnovsku nedochovalo žádné stavení sušárny, ani jeho zbytky, výbava nebo jen fotografie. Musíme se proto spokojit pouze s písemným popisem od Františka Myslivce (1933:115): „Sušárny byly malé, dřevěné chaloupky s hliněnou podlahou, ve kterých byla postavena zděná pec a dvě nebo tři řady dřevěných sloupků v určité vzdálenosti od sebe. Na sloupech byly připevněny v několika řadách nad sebou dřevěné laťky, na které se kladly z lískových výhonků nebo z vrbového proutí pletené ‘leštice‘, kterým se někde říkalo ‚lesky‘.“

Z tohoto popisu je patrné, že se jednalo o sušárny tzv. vynášečky, veřejnosti je znám spíše typ sušáren zvaný šupačka, rozšířený zejména v Bílých Karpatech.

Do středně velké sušárny se údajně vešlo okolo osmdesáti až sto leštic, na něž se rozprostřelo mezi osmi až deseti metráky čerstvého ovoce. Na jednu střední leštici se vměstnalo deset až dvanáct kilo čerstvého ovoce. Pece se stavěly z nepálených cihel „na ostro“ kladených, byly obvykle asi150 cmvysoké, nahoře oblé,3 metrydlouhé a metr vysoké.

Po uložení ovoce se dveře sušárny zavřely, ucpaly se všechny otvory, rýhy mezi trámy se zvenčí omazaly blátem. Pod dveřmi byl ponechán otvor, aby jim mohly vytékat sražené páry vznikající při sušení. V peci, v předsíňce se rozdělal oheň. Druhého nebo třetího dne se leštice přebíraly a přeskládaly, suché ovoce si lidé odnášeli domů, nedosušené se posunulo blíže k peci.

Menší hrušky a slívy se sušily celé, větší hrušky a jablka se krájela. Bylo-li ovoce málo, sušilo několik majitelů dohromady.

Ve vesnicích, kde nebyly sušárny, sušilo se ovoce v pekařské peci doma, pokud ho bylo více, vytopila se pec zvláště pro tuto příležitost, menší množství ovoce se sušilo po pečení chleba. Pouze slívy bylo nutné dát na leštice, aby se na rozžhavených cihlách neroztopily, jablka a hrušky se vkládaly přímo do pece. „Když se ovoce usušilo, poslalo se do peci některé z rozumnějších dětí, aby ovoce do nějaké nádoby sbíralo a dospělým u peci stojícím podávalo... Leštice se dostávaly z peci vidlemi.“ (Myslivec 1933:116)

 

Sušenému ovoci se na Opavsku říkalo „šus“, sušeným hruškám pak „pečky“, sušeným jablkům „jablkové pečky“.

 

Literatura:

Myslivec, F. (1933): Starý způsob hospodářství na Opavsku. Československé zemědělské museum v Praze, Opava.

_________
Autor: Radim Lokoč (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑268108 | ©2011 | webadmin&design