Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Tradice a zvyky

Továrna Terezie Hrubé v Přerově

V minulosti byly v převážně zemědělském Přerově příznivé podmínky k rozvoji potravinářského průmyslu.

Vědomí, že spousta ovocných plodů v úrodných sadech Hané a Moravy není plně využito a rychle podléhá zkáze přivedlo Terezii Hrubou na myšlenku začít s výrobou ovocných konzerv a marmelád. Pochopení nalezla u svého manžela, který se jí ve firmě stal jejím společníkem. Po teoretických přípravách začala v Přerově kolem roku 1905 „s prvními pokusy“. Počátky budoucí největší továrny na zpracování a konzervování ovoce a zeleniny na Moravě začaly vlastně v obyčejné kuchyni. Připravovala se zde zavařenina v malých plecháčích. Původní název továrny, kterou založila Terezie Hrubá v roce 1906, byl „Továrna na ovocné a zeleninové konservy, ovocné šťávy, ovocná víny, lihoviny a prodej ovoce“. O rok později  si Terezie pronajala první poschodí přerovského zámku na Horním náměstí, kde již vaření marmelád nabylo vetších rozměrů. Firma se rychle rychle rozrůstala a manželům  se  podařilo získat pozemek s domem a budovou - bývalou sušárnou řepy v Přerově v ulici Za Mlýmen, která stála v místech pozdějších továrních objektů. Závod musel zpočátku překonávat nejrůznější překážky. Ve srovnání se západními státy, kde bylo užívání marmelád a džemů samozřejmostí, u nás byla spotřeba minimální. Vedení proto vynaložilo značné úsilí k překonání předsudků. Reklamní kampaní přesvědčovalo veřejnost o tom, že konzervy jsou zpracovávané v továrnách stejně pečlivě a čistě jako v domácnostech, ovšem s rozdílem, že na dokonalém strojním zařízení lze dosáhnout mnohem lepší jakosti – vaření ve vakuu při nižším tlaku totiž zaručovalo, že vitaminy obsažené v ovoci se nezničí, jak tomu bývalo při domácí výrobě. Již za Rakouska Uherska se firma řadila mezi továrnami na ovocné konzervy na druhé místo ve výrobě. Ročně z ní bylo expedováno 320-340 vagónů marmelády. Jako hlavní výrobky byly postupně vyráběny povidla, marmelády, cukrovinky, čokolády, umělý med, Argo-krém a kandys.

V roce 1932 byl podnik v provozu celoročně a zaměstnával 250 dělníků a 70 úředníků. Tovární stroje pohánělo celkem 52 motorů o výkonu 400 HP.

V průběhu let se sortiment měnil, některé výrobky firma vyrábět přestala, specializovala se na jiné.Velmi byla populární i výroba cukrovinek, která se po válce a znárodnění stala hlavním výrobním artiklem. Továrna byla přejmenována na ZORA Přerov. Výrobky se vyvážely i do zámoří. Velmi žádaným výrobkem byly velká čokoládová vejce, z jedné strany bylo oddělitelné čelo a vnitřek byl vyplněn čokoládovými figurkami. Dále byly vyráběny karamelové bonbony a další čokoládové výrobky. Následně převzala výrobu Zora Olomouc a v továrně byla převedena část výroby KAZETA Přerov.

 

Volně přepsáno podle článku ze Sborníku Státního okresního archivu v Přerově 2010 – autorka: Věra Fišmistrová.

 

OBRÁZEK

_________
Autor: Věra Fišmistrová (Moštěnka)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑268109 | ©2011 | webadmin&design