Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Tradice a zvyky

Pečení tradičních pecáků na Hranicku

Pecáky, jinde zvané také frgály, jsou tradiční velké sladké koláče různých chutí s různými náplněmi. Na Hranicku se jejich pečením zabývá či zabývalo několik pekárniček. Navazují tak na dávnou tradici, která v obci či rodině byla.

 

Marie Kopecká - vzpomínky

„Ráda vzpomínám taky na hody, které se slavily a dodnes slaví 14. září, na svátek Povýšení svatého Kříže, kterému je náš kostel zasvěcen. A zase se sešla celá rodina u nás, i příbuzní z Milotic. My jsme pak zase chodili na jejich milotické hody. Vždycky se pekly pecáky v peci. Oproti pečení chleba se ale při koláčích musela navíc pec co nejlépe dobrým a vykrouceným hadrem očistit od zbytků uhlí. Těsto na pecáky se nemělo dělat moc mastné, maminka říkala vždycky plané, aby dobře v peci skákalo. Když se těsto nafouklo a v peci se na koláči udělal kopec, vědělo se, že se těsto povedlo a koláč bude dobrý. Naházely se na vál bochánky a do každého se zabalily kuličky připraveného tvarohu, který musel být tvrdý, nejlépe když se zabalil přes noc do plátna, které vodu z tvarohu vytáhlo. Do tvarohu se dávaly žloutky, citronová kůra, trochu krupice a cukr. Pečlivě zabalené se vyválely na kulaté dřevěné lopatce, pomazaly a sypaly posýpátkem z mouky, cukru a tuku. Hruškové se vyválely a potíraly hruškovou směsí, která se připravila tak, že se sušené hrušky uvařily, pomlely, ochutily skořicí a padiánem. Makové se také potíraly upraveným pomletým mákem a oboje se nahoře sypaly posýpkou. Dělaly se také zelňáky, maminka pokrájela hlávkové zelí, trochu ho povařila, vodu z něho vytlačila a dala ho na másle na plech při mírné teplotě podusit. Pak ochutila pepřem, přidala cukr, trochu mouky a udělala kuličky, které se zabalily jako tvaroh. Koláč se rozválel do kulata, potřel tukem a zase posypal. Byly výborné.

Když byly koláče vykynuté a pec přichystaná, tak se dávaly na dřevěnou lopatu a sázely se na rozpálené cihly a železnou lopatou se vytahovaly ven. Tatínek měl vždycky na boku v peci trochu uhlí a u sebe měl buď otýpku, nebo tenké dřívka (říkal tomu přípala) a když na některém konci byl koláč málo růžový, tak na tom ohýnku to ještě dopékal. Muselo se to všechno rychle otáčet a vytahovat z pece. Jak se pecáky vytáhly, tak se ještě otáčely na suchém hadru, aby nebyl někde ještě popel. Pak se hned kraje pomazaly mlékem a mírně se koláč pokropil. Až koláče vychladly, tak se kropily rozpuštěným máslem a tím se nešetřilo. Nakonec po pečení koláčů se dávalo přes noc do pece upéct maso a to husy, kachny, maso a sekané maso. Ta vůně a chuť pečeného masa v peci už nikdy nebude. To už zůstane jen ve vzpomínkách.

Na podzim máme nádherné vzpomínky. Tatínek s maminkou naložili na vůz košíky, žebř a s kravičkami se jelo na Bušlín. Obíraly se trnky, hrušky, jablka a ořechy. Dokud jsme neměli sad na velkém Bušlíně, tak se jezdilo jen na malý Bušlín na švestky. Ty se střepaly, pak je maminka rozložila na půdě na lísky nebo na rovnou slámu a až změkly, tak se smažily povidla. Prý jsme měli kotel i doma, ale to si již nepamatuji. Smažilo se u Kočtářů naproti. Trnky se nasypaly do kotle, pod kterým se pomalu topilo, a ručně se musely míchat. Dole byla taková kotva a hýbáním dokola se trnky rozvařily a hlavně se nesměly připálit. Po rozvaření se musely osít přes síto, znovu se vařily, až úplně zhoustly. Nejlepší byla lízačka, to byly trnky ještě řídké. My jsme povidlům vždycky říkali smažené trnky. Povidla jsme mívali na namazání chleba se sádlem, to byla nejlepší pochoutka. Také se míchal tvaroh a povidla, říkalo se tomu vrabčenica a bylo to moc dobré, když tam maminka do toho přidala ještě smetanu.“

 Citace z knihy Marie Kopecké, Jak to bylo u nás doma

Paní Kopecká přidala ještě svůj recept na pecáky, tak jak ho přebrala od svých předků a dále předala např. p. Stavárkové, která peče pecáky dnes.


_________
Autor: Marcela Tomášová/ Marie Kopecká (Hranicko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑268110 | ©2011 | webadmin&design