Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Tradice a zvyky

O mlsném zakladateli genetiky

 

Slavný hynčický rodák Johann Gregor Mendel se v augustiniánském klášteře v Brně zabýval rovněž šlechtěním odrůd ovocných stromů a existuje doklad o tom, že si nechával posílat z domova rouby. Jedním z nich je jeho dopis synovcům Aloisovi a Ferdinandovi Schindlerovi (ze dne 4. dubna 1831).

Krátký text končí prosbou o rouby z ovocných stromů ze zahrady svého rodného domu v Hynčicích.

J. G. Mendel píše: „Vinen Geffalen würdet Ihr mir erweisen, wenn Ihr den Alois Sturm in meinem Namen ersuchen wolltet, mir durch Euch einige Pfropfreiser zukommen zu lassen und zwar 1 von der Günsbirne, 2 von dem Quaglich und 3 von dem guten Apfelbaum aus dem Ausgedingegarten.“

V knize V. Orla Gregor Mendel a počátky genetiky (Praha 2003), dopis rovněž zmiňuje a uvádí na straně 124 překlad: „Prokážete mi radost, když mým jménem požádáte Aloise Sturma, aby mi po vás poslal několik roubů, a to 1 z Günsbirne, 2 z Quaglich a 3 z dobré jabloně ze zahrádky výměnku.“

Otázkou, o jaké ovoce ve skutečnosti šlo, se začal zabývat Ing. Radim Jarošek ze Společnosti přátel Poodří, rovněž v kontextu s probíhající rekonstrukcí Mendelovy rodné usedlosti, kde se přímo nabízela výsadba selské zahrady se starými odrůdami.

Ing. Radim Jarošek popisuje hledání Mendlovy oblíbené hrušně takto: „Úspěch pátrání byl jen částečný. Slovo Quaglich v nářečí kravařských Němců značí kdouloň (spisovně der Quittenbaum) a jde o dřevinu, která se používala jako podnož pro roubování hrušní. V případě hrušně Günsbirne se nabízela úvaha, že jde prostě o „dobrou hrušeň“ (spojení slov günstig – příznivý, příhodný nebo der Günstling – oblíbenec a die Birne – hrušeň) a nešlo by pak o žádnou konkrétní odrůdu. Mendel prostě napsal, že by chtěl rouby z dobré, chutné nebo snad oblíbené hrušně. Příbuzní přece věděli, která mu tak chutná…

Zdá se však, že jsme se mýlili. Pomohli bývalí obyvatelé - Němci na něž jsem se prostřednictvím pana Golda z Oder obrátil s úpěnlivou žádostí o pomoc. Podle informací, které nám zaslali členové spolku Alte Heimat ze SRN nemá název nic společného s výrazy günstig nebo Günstling. Odrůda pochází nejspíše z Dolního Rakouska a měla řadu krajových názvů – mimo jiné i Gänsbirne (resp. Gensbirne). Záměna „ü“ za „ä“ se při čtení Mendelova rukopisu jeví jako reálná, další možností je přirozený fonetický vývoj. Univerzita v Hohenheimu provádí s touto odrůdou od roku 2005 pokusy a zařazuje ji do skupiny muškatelek. Uvádí se, že je to dobrá odrůda pro výrobu pálenky a na sušení,“ napsal Radim Jarošek.

A jak vlastně odrůda Gänsbirne (Gensbirne) vypadá? Plody dozrávají v první polovině září. Ovoce je menší velikosti, max. středně velké. Barva plodu je leskle žlutá s drobnými rezavými skvrnkami. Dužnina je bílá, šťavnatá, sladkokyselá, mírně trpká. Jádřinec obsahuje jen několik oválných hnědočerných semen. Slupka je tenká. Stopka je dosti dlouhá, na bázi žlutá, na konci světle zelená. Listy jsou hladké a dosti malé. Strom roste pomalu, dožívá se vyššího věku a dorůstá větší velikosti.

Dalším pátráním bylo zjištěno, že neexistuje české synonymum.  Proč se v názvu objevuje zrovna husa (doslovný překlad Gänsbirne je Husí hruška) a proč si zakladatel genetiky oblíbil právě tuto obyčejnou pozdně letní hrušku, zůstalo záhadou.

Rozluštění přišlo nečekaně. Našlo se v poznámkách výborné kuchařky Anny Hermanové.

Vyhlášeným regionálním a dnes již téměř zapomenutým receptem tradiční úpravy martinské husy byla husa na hruškách! Na recept si vzpomněla, sešit s poznámkami nalezla a recept zrekonstruovala její vnučka Magdalena Cibulková, která se o záhadě dozvěděla úplnou náhodou.

Hrušky na omáčku k huse musely mít náležité aroma a kořenitou chuť a musely dozrát v pozdním létě, aby je hospodyně stihly usušit a připravit tak základní surovinu pro výrobu ovocné omáčky. Těmto požadavkům odrůda Gänsbirne naprosto vyhovuje, navíc dostává obsah i její husí název.

Díky kontaktům pana Golda z Oder se podařilo získat rouby z university v Hohenheimu a dnes již rostou mladé Gänsbirne v miniškolce Českého svazu ochránců přírody ve Studénce. Jedna z nich bude určitě vysazena u Mendelovy rodné usedlosti.

Zůstává ještě jedna otázka. Neroste Gänsbirne i někde v regionu? Zatím byl nalezen jeden strom v Butovicích, který odpovídá ve všech charakteristikách.

V roce 2012 se na větvi hrušky ve Studénce, na kterou byl roub Gänsbirne přenesen za účelem rychlejšího získání úrody, objevily prvé plody. V létě již bude co porovnávat.

Zdali se Mendelova oblíbená hruška v místě zachovala, zjistíme, až porovnáme ovoce nových štěpovanců a ovoce stromů, vytipovaných v rámci mapování.

Pak přijde čas na přípravu husy na hruškách.

_________
Autor: - (Poodří)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑268110 | ©2011 | webadmin&design