Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

V Vývoji krajiny a ovocnářství na Rýmařovsku

Starší historie Rýmařovska (starověk, středověk a část novověku) byla úzce spojena s těžbou zlata, stříbra, mědi, olova, zinku a železných rud (zlato zde rýžovali už Keltové) a po celou dobu pak s lesy a vším, co s nimi souviselo (těžba a zpracování dřeva).

V 19. století došlo ke značnému utlumení tradičního dobývání rud a rozvíjel se dřevozpracující (výroba nábytku, sudárny), textilní, kožařský, strojírenský i potravinářský průmysl. Vznikaly zde manufaktury (zejm. textilní), drátovny, keramičky atd. Zdejší sídla spojila s okolím železnice.


OBRÁZEK

 (sbírka Slezského zemského muzea)


OBRÁZEK

(sbírka Slezského zemského muzea)


I když to současný obraz zdejší krajiny popírá, její velká část byla v minulosti zemědělsky využívána (kromě stále zalesněných strmější svahů a vrcholových partií Hrubého Jeseníku). Ztížené podmínky a tradiční způsoby hospodaření daly vzniknout typické podhorské krajině s rozptýlenou zástavbou nejčastěji podél hlavních tras v údolích, zahrad, na něž navazovaly meze a kamenice, které vymezovaly hranice pozemků. V samozásobitelských hospodářstvích samozřejmě nemohly chybět ovocné stromy, které se vysazovaly zejména v zahradách poblíž hospodářských stavení, jen zřídka zde byly zakládány sady (na intenzivnější ovocnářství zde byly vždy přece jen drsné podmínky).

Nejen pro společnost, ale i pro hospodaření v krajině a následně i její charakter, znamenal největší mezník odsun německy mluvícího obyvatelstva a celý poválečný vývoj zdejšího kraje.

 

OBRÁZEK

(sbírka Slezského zemského muzea)


OBRÁZEK

(sbírka Slezského zemského muzea)


OBRÁZEK

(sbírka Slezského zemského muzea)


„V letech 1945-7 došlo s tíživým exodem Němců k zásadní výměně obyvatel. Noví čeští osídlenci se museli vyrovnat s obtížným klimatem, stagnující dopravou i dlouhodobým nedostatkem potravin. V letech 1945-8 se snažili noví příchozí udržet aspoň část průmyslu v chodu, ale následující půlstoletí izolace od světových odbytišť a nezdravá centralizace zlikvidovaly celé průmyslové obory i kvetoucí dobytkářství“ (Karel 2008). Rýmařovsko bylo osídleno lidmi ze 14 koutů republiky, Slováky, Rumuny, Chorvaty (ti se stěhovali z jižní Moravy), Ukrajinci a Romy. Drsné podmínky zdejšího kraje, často tolik rozdílné s jejich domovinou, a chybějící zkušenosti s vedením vlastního hospodářství měly za následek velmi chudé sklizně, neplnění dodávek a někdy dokonce nedostatek potravy pro sebe.

 

OBRÁZEK 

Rýmařov, v popředí kvetoucí ovocné stromy (sbírka Slezského zemského muzea)

 

Skomírající hospodářství vystřídala jednotná zemědělská družstva a státní statky hospodařící nezřídka takovými postupy, které nebyly slučitelné se zdejšími podmínkami. Dopady v krajině na sebe nenechaly dlouho čekat – scelování pozemků a pěstování monokultur změnilo typickou podhorskou krajinu, vymazalo z ní část historických krajinných struktur – mezí, liniové zeleně, solitérních stromů, v nichž měly zastoupení i ovocné stromy. Velmi obtížně a pomalu se vytvářející vztah nových osídlenců ke krajině měl za následek její pustnutí a ztrátu paměti mnoha míst. Některá sídla ztratila podstatnou část obyvatel i domů (Ferdinandov, Rešov, Jiříkov, Veveří), jiná zanikla dokonce úplně (Růžová, Hutov). A jsou to právě ovocné stromy, které často jako jediné dokážou kolemjdoucího upozornit na kdysi fungující hospodářství.

 

 OBRÁZEK

(sbírka Slezského zemského muzea)


OBRÁZEK

Šindlerova stodola. (sbírka Slezského zemského muzea)


Rýmařovsko rozhodně v minulosti nepatřilo a ani dnes nepatří mezi krajiny, kterým bychom měli přidělit přívlastek ovocnářské. V literatuře se dočteme, že úroda ovoce zde byla vždy poměrně slabá, pěstovaly se zde pouze odolnější odrůdy jablek a hrušek, dále ryngle. Třešně, rybíz a angrešt zde dozrávaly každoročně. Nedostatek ovoce pak byl zaznamenán zejména v poválečných letech, kdy selhal i jeho dovoz – ovoce sem bylo dodáváno s několikatýdenním zpožděním nebo vůbec (Půda 2011:12).

Navíc jsou zde patrné paralely popsaného vývoje společnosti a krajiny se zánikem ovocných výsadeb, znalosti tradičního ovocnářství pěstovaných odrůd atd. A podobně jako na sousedním Bruntálsku, jež bylo popsáno v předešlém textu, také zde nebyly dochovány žádné záznamy týkající se ovocnářství v minulosti. K dispozici máme pouze útržkovité informace ze zpracování ovoce dostupné ve slezských kuchařkách.

 Naštěstí nám zdejší sady a zahrádky stále ještě nabízí ochutnávku ovocných plodů, které nás dokážou načas vrátit do minulosti.

 

 

_________
Autor: Radim Lokoč (Rýmařovsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265859 | ©2011 | webadmin&design