Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Krajové, staré a šlechtěné odrůdy - jaký je mezi nimi rozdíl?

Pro ty, kteří se s ovocnářstvím, zejména pak s tématikou starých a krajových odrůd, nesetkávají běžně, a na potkání proto nedokáží popsat rozdíl mezi odrůdami ‘Grávštýnské‘ a ‘Hvězdnatá reneta‘, jsme připravili krátký přehled základních pojmů a odrůd.

Mezi krajové odrůdy (také lokální) zpravidla řadíme ty, které nebyly vyšlechtěny konkrétním šlechtitelem (nebo jen minimálně), jsou produktem lidové selekce a dlouhodobého působení místních pěstitelských a přírodních podmínek. Prokazují vysokou výkonnost, odolnost a zpravidla specifické kvalitativní vlastnosti. Tyto odrůdy vznikaly často nahodile a kvůli svým vlastnostem byly rozmnožovány v kraji a nezřídka i do jiných oblastí (Hánl, Pekárková 1999; Vondráček, Pekárková 1997; Boček a kol. 2008). Jako krajová tedy bývá označována odrůda, která je v daném území doma, tzn. odkud pochází a rozšiřuje se.
Jiný přístup vnímá jako krajovou tu odrůdu, která se v určité oblasti pěstuje kvůli hodnotnému ovoci ve větší míře a není podstatné, zda se v kraji pěstuje odnepaměti nebo byla cílevědomě vypěstována a množena. Pokud se však rozšíří jinam, kde se jí může dařit podobně dobře, půjde o odrůdu lokálně rozšířenou (Kamenický 1926).
Tyto odrůdy často dostávaly lidové názvy, ve kterých se projevuje jazyková hravost, místo či oblast původu, jméno pěstitele, tvar, barva a chuť plodu, barva dužniny i jiné vlastnosti – jako např. odrůdy z Bílých Karpat pro jabloně: ‘Kdoulové‘, ‘Masné‘, ‘Plesník‘; hrušně: ‘Cibulky‘, ‘Džbánky‘, ‘Krvavky‘, ‘Medovky‘, ‘Muškatelka‘, ‘Oharkula‘; slivoně: ‘Farská‘, ‘Okrůhlica‘, ‘Sračky‘ atd.

V literatuře se také setkáme s rozdíly v označení místní odrůdy, které vznikly a rozšířily se v jednom nebo několika katastrech obcí, krajové odrůdy, které se rozšířily v určité oblasti s podobnými podmínkami a které tvoří určitý kulturní a sociální celek (např. Horňácko, Slezsko, Valašsko), někde se vyskytuje také termín národní odrůdy, které se rozšířily a pěstovaly na celém území státu, lze mezi ně zařadit např. odrůdy jabloní ‘Míšeňské‘, ‘Panenské české‘, hrušní ‘Koporečka‘, ‘Solanka‘ a další (Tetera a kol. 2006).

Jako staré odrůdy (také historické) jsou označovány odrůdy, jejichž doba rozšíření dosahuje několika desítek let. Často se jako hranice pro staré odrůdy určuje 50 let, což je období střídání nové generace pomologů a také období velkého pokroku ve šlechtění a následném rozšíření nových odrůd ovoce. Některé ze starých odrůd se nadále hojně pěstují (‘Grávštýnské‘, ‘Jonathan‘, ‘Ontario‘), jiné postupně zanikají (‘Astrachán bílý‘, ‘Cornwallské hřebíčkové‘)(Tetera a kol. 2006).

Z prvních provedených průzkumů vyplývá, že mezi staré odrůdy pěstované na Opavsku, Krnovsku a Osoblažsku patří ‘Ananasová reneta‘, ‘Bláhovo oranžové‘, ‘Boskoopské červené‘, ‘Boskoopské zelené‘, ‘Coxova reneta‘, ‘Croncelské‘, ‘Eduard VII.‘, ‘Hvězdnatá reneta‘, ‘Jadernička moravská‘, ‘James Grieve‘, ‘Jonathan‘, ‘Kardinál žíhaný‘, ‘Lebelovo‘, ‘Lord Lambourne’, ‘Major‘, ‘Matčino‘, ‘Mc Intosh‘, ‘Oldenburgovo‘, ‘Ontario‘, ‘Průsvitné letní‘, ‘Strýmka‘, ‘Sudetská reneta‘, ‘Švýcarské oranžové‘, ‘Wealthy‘, ‘Zlatá reneta‘, ‘Zvonkové‘ a další.
Kompletnější seznam doplníme na základě výsledků mapování a pomologického určování, které proběhnou během letošního roku.

Naopak šlechtěné odrůdy (také kulturní) jsou (jak napovídá sám název) výsledkem cílevědomé šlechtitelské práce a hodnocení jejich ekonomického efektu. Jsou specializovanější a při vysoké agrotechnice výnosnější, jsou také dobře pomologicky popsané. Některé z nich lze dokonce označit jako světové odrůdy (‘Golden Delicious‘). V souvislosti s kulturními odrůdami se rozlišují také nové odrůdy – nově vyšlechtěné odrůdy, často cizí, k nám importované (Tetera a kol. 2006, Boček 2008).
Mezi šlechtěné odrůdy jabloní se řadí: ‘Golden Delicious‘, ‘Dita‘, ‘Angold‘, ‘Vanda‘, ‘Idared‘, ‘James Grieve‘, ‘Karmína‘, ‘Melodie‘, ‘Průsvitné letní‘, ‘Rajka‘, ‘Rosana‘, ‘Rubín‘, ‘Rubinola‘, ‘Šampion‘, ‘Topaz‘, ‘Vanda‘ a další; hrušní: ‘Amfora‘, ‘Dicolor‘, ‘Gracie‘, ‘Milada‘, ‘Nitra‘ a další.

Terminologii odrůd se podrobně zabývá kapitola v knize Ovoce Bílých Karpat (Tretera a kol. 2006) (setkáme se zde dále s pojmy nové odrůdy, významné odrůdy, místní semenáče, sbírkové odrůdy, zanikající odrůdy a rozšířené odrůdy).

 
Použitá literatura:
Boček, S. a kol. Ovocné dřeviny v krajině. Sborník přednášek a seminárních prací. Hostětín: ZO ČSOP Veronica, 2008. ISBN 987-80-904109-2-3.
Hánl, I., Pekárková, E. Odrůda. In Mareček, F. Zahradnický slovník naučný Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 97. ISBN 80-86153-60-6.
Kamenický, K. Československé odrůdy lokální. Sborník výzkumných ústavů zemědělských, sv. 22, č. 1, Praha: Unie, 1926.
Tetera, V. a kol. Ovoce Bílých Karpat. Veselí nad Moravou: ZO ČSOP Bílé Karpaty, 2006. ISBN 80-903444-5-3.
Vondráček, J., Pekárková, E. Krajová odrůda. In Mareček, F. Zahradnický slovník naučný Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 97. ISBN 80-86153-60-6.

_________
Autor: Radim Lokoč (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265861 | ©2011 | webadmin&design