Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Ovocnářství na Opavsku, Krnovsku a Osoblažsku v 2. polovině 20. století

Ani v poválečném období se na Opavsku, Krnovsku a Osoblažsku intenzivní ovocnářství více nerozvíjelo. Až na malé výjimky se ovocné stromy vysazovaly zejména do vesnických zahrad, alejí kolem cest, do zahrad k rodinným domkům ve městech a zejména do nově vzniklých zahrádkářských osad. Nejméně vzrůstná podnož jabloní v té době byla M4. Průkopníkem moderního intenzivního ovocnářství v dnešním Moravskoslezském kraji byl Ing. Polok, který jako první v ČR vysadil sady jabloní na podnoži M9 ve tvaru vřetene.

Množilo se poměrně málo odrůd ve velkém počtu a ty se často vysazovaly bez ohledu na jejich nároky. Pamětníci si pamatují odrůdy jako ‘Spartan‘, ‘Gloster‘, ‘Goldspur‘, ‘Jonathan‘, ‘Starkrimson‘ a podobné odrůdy, které patří vyloženě do teplých oblastí jižní Moravy. Dále se vysazovaly jabloně ‘Alkmene‘, ‘Banánové zimní‘, ‘Bláhovo oranžové‘, ‘Boskopské červené‘, ‘Clivia‘, ‘Coxova reneta‘, ‘Čistecké lahůdkové‘, ‘Dukát‘, ‘Golden Delicius‘, ‘Idared‘, ‘James Grieve‘, ‘Kidds Orange‘, ‘Lord Lambourne‘, ‘Mc Intosch Red‘, ‘Matčino‘, ‘Ontario‘, ‘Průsvitné letní‘, ‘Stark Earlist‘, ‘Šampion‘, ‘Wealthy‘, ‘Zvonkové‘, ‘Jonagold‘, ‘Rubín‘, ‘Mantet‘, ‘Spencer‘ a další. První rezistentní odrůdou ke strupovitosti byla ‘Prima‘.

Z odrůd hrušní, na bujných podnožích, byly vysazovány odrůdy ‘Clappova‘, ‘Červencová‘, ‘Solanka‘, ‘Williamsova čáslavka‘, ‘Boscova lahvice‘, ‘Charneuská‘, ‘Konference‘, ‘Thiriotova‘, ‘Lucasova‘, ‘Madame Verte‘, ‘Pařížanka‘ a ‘Koporečka‘.

Slivoně se vysazovaly většinou na podnoži myrobalánu. Kromě ‘Švestky domácí‘, jež se množila i odkopky, se dále pěstovaly odrůdy ‘Esslingerská‘, ‘Vlaška‘, ‘Wangenheimova‘, ‘Zimmerova‘, ‘Lützelsachsenská‘, ‘Bryská‘, ‘Zelená renklóda‘, ‘Althanova renklóda‘, ‘Mirabelka Nancyská‘. Po rozšíření virové choroby šarky švestek se začaly rozšiřovat tolerantní odrůdy ‘Stanley‘, ‘Čačanska lepotica‘, ‘Čačanska najbolaja‘ a ‘Čačanska rana‘.

Z odrůd třešní byly pro toto období v naší oblasti typické odrůdy ‘Granát‘, ‘Hedelfingenská‘, ‘Napoleonova‘, ‘Karešova‘, ‘Kaštánka‘, ‘Rychlice německá‘, ‘Troprichterova‘, později byly vysazovány ještě ‘Kordia‘, ‘Těchlovan‘ a ‘Van‘. Višně byly zastoupeny odrůdami ‘Fanal‘, ‘Morela pozdní‘, ‘Morellenfeuer‘, ‘Köröšská‘, ‘Královna Hortenzie‘, ‘Vackova‘ a ‘Záhoračka‘.

Teplomilné ovocné druhy se v našich oblastech nesměle začaly vysazovat až později, většinou od 70tých let 20. století.

Mezi pěstované odrůdy meruněk patřily ‘Maďarská‘, ‘Paviot‘, ‘Rakovského‘, ‘Sabinovská‘, ‘Velkopavlovická‘, ‘Karola‘ a ‘Bredská‘; broskvoní ‘Burbank July Elberta‘, ‘Elberta‘, ‘Fairhaven‘, ‘Halehaven‘, ‘May Flower‘, ‘Redhaven‘, ‘Starking Delicious‘, ‘Amsdenova‘, ‘Lednická žlutá‘, ‘Luna‘, ‘Moravia‘, ‘Primissima Delbard‘, ‘Fertilia Morettini‘, ‘Sunhaven‘ a ‘Dixired‘.
Vlašské ořechy se zejména kolem cest vysazovaly jako semenáče, podle toho bohužel často vypadala také jejich kvalita. Až později se vysazovaly zejména do zahrádek roubovance odrůd ‘Apollo‘, ‘Buchlov‘, ‘Jupiter‘, ‘Magdon‘, ‘Mars‘, ‘Saturn‘, ‘Seifersdorfský‘.
Z drobného ovoce, které se pěstovalo v daleko větší míře než v současnosti (rybízy a angrešty nechyběly na žádné zahrádce), to byly odrůdy červeného rybízu ‘Heinemannův pozdní‘, ‘Holandský červený‘, ‘Rondom‘, ‘Vierlandenský‘, ‘Jonkheer van Teťs‘, z bílého ‘Blanka‘, ‘Primus‘, ‘Viktoria‘ a z černého ‘Onyx‘, ‘Silvergieter‘, ‘Karlštejnský dlouhohrozen‘, ‘Nigra‘ a ‘Otelo‘. V sortimentu angreštu byly odrůdy ‘Bílý nádherný‘, ‘Produkta‘, ‘Zlatý fík‘, ‘Britania‘, ‘Česká koruna‘, ‘Industria a ‘Triumphant‘.

Poměrně málo se pěstoval maliníky (odrůdy ‘Zeva ll‘, ‘Bulharský Rubín‘, ‘Gatineau‘, ‘Granát‘, ‘Lloyd George‘) a ostružiníky (‘Wilsonův raný‘).

Čtenář omluví uvedený vyčerpávající výčet odrůd, který je zde zařazen záměrně – drtivou většinu z nich najdeme ve starších výsadbách v zahrádkách na slezském venkově ještě dnes.

Jelikož druhová i odrůdová skladba zahrad, sadů i alejí doznala v průběhu 20. století, podobně jako celá venkovská krajina nemalých změn, na značné části území se vlivem poválečného odsunu téměř zcela vyměnilo obyvatelstvo a ztratila se tak znalost pěstovaných ovocných stromů, a jelikož v minulých desetiletích nebyly prováděny pečlivé evidence pěstovaných druhů a odrůd, museli jsme se při hledání odrůd pěstovaných v minulosti opřít zejména o záznamy v kronikách, zprávy z výstav ovoce nebo osobní vzpomínky pěstitelů. Zmiňme alespoň několik příkladů:

Zajímavé historické záznamy se podařilo najít např. v Kyjovické kronice v zápise z roku 1966. Tehdejší kronikář Miroslav Grygar zaznamenal všechny odrůdy ovoce, které se vyskytly na místní výstavě v Kyjovicích (380 m.n.m.), kde bylo vystaveno 350 vzorků 80 odrůd.

Velmi bohatý přehled odrůd nabízí také dochovaný seznam vystavovaných vzorků ovoce z výstav Základní organizace Českého zahrádkářského svazu ve Velké Polomi v letech 1961 – 1980. Neméně zajímavá je i skutečnost, že díky pomologickému určení profesorem Zikou měla část místních pěstitelů teprve v roce 1962 poprvé možnost poznat názvy odrůd, které na svých zahradách pěstují. V seznamu vystavovaných vzorků je uvedeno 153 odrůd jabloní a 48 odrůd hrušní!

 

1 foto – foto-2-3-6.jpg nebo foto-2-3-7.jpg

Výstavy ovoce byly a v několika obcích nadále jsou významnou příležitostí pro prezentaci, zlepšování schopností pomologického určování a výměnu zkušeností s pěstováním ovoce. Fotografie z roku 1935 přibližuje tradici ovocnářských výstav při střední zemědělské škole v Opavě. (foto Archiv Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy)

Také v záznamech z výstav z dob nedávno minulých se můžeme kromě nových odrůd setkat s řadou odrůd starých. Na výstavách ve Slavkově v letech 2006-2008 bylo prezentováno celkem 50 odrůd jabloní a hrušní, z toho byla téměř polovina starých odrůd. Tato čísla dokládají stále jejich poměrně velkou oblibu i zastoupení v zahradách.

Dalšími zajímavými příklady, na nichž lze poukázat na složení ovocných druhů a odrůd v minulosti, jsou rekonstrukce starých zahrad.

Celkově bylo ve všech zdrojích a provedených šetřeních evidováno 157 starých odrůd jabloní (z celkově více než 200 zaznamenaných odrůd), 67 starých odrůd hrušní, 15 starých odrůd slivoní a 20 starých odrůd třešní a višní pěstovaných v minulosti na Opavsku, Krnovsku a Osoblažsku.

_________
Autor: Radim Lokoč, Miroslav Přasličák, Ondřej Dovala (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265859 | ©2011 | webadmin&design