Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Ovocnářství na Opavsku, Krnovsku a Osoblažsku od nejstarších dob až do konce 18. století

Lze předpokládat, že ovocnářství se začalo rozvíjet již od neolitu, kdy lidé zvolili usedlý způsob života, ponechávali při klučení ovocné stromy, a později začali i s jejich ošetřováním a pěstováním. (Tetera a kol. 2006:17)

Ovocné stromy, zelenina a byliny byly od středověku pěstovány v klášterních zahradách. Pro klášterní zahrady, hlavně benediktinské a cisterciácké, bylo po staletí vodítkem známé Capitulare císaře Karla Velikého z roku 812. Toto nařízení pro císařské hospodářské dvory zmiňuje kromě 70 druhů zeleniny i tehdejší ovocné druhy, které měly být pěstovány. Benediktinský mnich a historik Beda Dudík ve svých Dějinách Moravy (1882) uvádí: „…Bylyť rozličné druhy jablek, hrušek a švestek, které se mohly na zimu udržeti nebo hned jísti: řeřáby, mišpule, kaštany, broskve, kdoule, lískové a vlašské ořechy, mandle, moruše, třešně a fíky. Meruňky se nejmenují. Jablka mají jména: Gozmaringa, geroldinga, crevedella, spirauca aj.“ Tyto stromy byly přinášeny i k nám, kvůli odlišným klimatickým podmínkám však nebylo možné pěstovat všechny z nich, ale bylo známo alespoň jejich ovoce.

OBRÁZEK

Zemědělská krajina na Opavsku ve 20. letech 20. století.

 

Dlouhou tradici pěstování ovoce dokládají i archeobotanické výzkumy zbytků rostlinného původu ze středověkých uloženin. Např. na území města Opavy byly ve výzkumech doloženy nálezy Ořešáku královského (Junglas regia), Třešně ptačí (Cerasus avium, třešňové pecky patří k nejhojnějším fosilním zbytkům ve středověkých objektech zejména v odpadních jímkách), Višeň obecná (Cerasus vulgaris), Broskvoň obecná (Persica vulgaris), Meruňka obecná (Armeniaca vulgaris), Švestka domácí pravá (Prunus domestica subsp. domestica), Špendlík moravský (Prunus domestica subsp. Domestica v. oxycarpa), Slíva (Prunus domestica subsp. Insititia v julliana), Katalónská slíva (Prunus domestica subsp. Insititia v. pomariorum) (Věntusová 2001:30-32).

V 16. a 17. století se ovocnářství začíná více rozvíjet, pěstování ovocných stromů se rozšiřuje nejen v sídlech šlechty a na jejích statcích, ale pozvolna také na venkovských zahradách a v sadech (Tetera a kol. 2006:19). 

Pozitivní dopad na rozvoj ovocnářství měly některé reformy Marie Terezie a Josefa II., které podněcovaly k vysazování alejí, jednotlivých ovocných stromů i větších výsadeb.Císař Josef II. roku 1789 vyjádřil v jednom z nařízení požadavek, aby každá dvojice vstupující do manželství zasadila alespoň jeden strom (Hrušková 2006: 73).

OBRÁZEK

Jedna z desítek alejí na Osoblažsku - hrušňová alej u Rusína. (foto Radim Lokoč)

 

Vliv těchto nařízení můžeme sledovat i v následujících dobách, kdy se k ovocným stromům v naší oblasti vázaly různé zvyky: V některých vesnicích každý mladík po svatbě zasadil na zahradě ovocný stromek, jinde bylo zvykem, že nevěsta si s sebou do manželství a nového hospodářství brala z domu na památku jeden nebo více štěpů, které si poté vysadila na zahradě.

Možná právě tyto stromy z Pelhřimov byly vysazeny novomanžely po svatbě nebo po narození dítěte… Kdo ví? (foto Dagmar Návratová)

 

Literatura:

Hrušková, M. (2005): Kult stromů v zemích Koruny české. Abonent ND, Praha, ISBN 80-7258-211-9. Tetera, V. a kol. (2006): Ovoce Bílých Karpat. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 80-903444-5-3.

Dudík, B. (1882): Dějiny Moravy, sv. VIII. Kulturní poměry na Moravě od roku 1197 do 1306. Země a obyvatelstvo. Praha.

Věntusová, K. (2001): Evidence výskytu dříve pěstovaných odrůd ovocných dřevin v oblasti Opavska. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno.

_________
Autor: Radim Lokoč (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265859 | ©2011 | webadmin&design