Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Major - seznamte se s krajovou odrůdou jabloní na Opavsku

Opavské Slezsko má jen málo odrůd, které jsou charakteristické právě jen pro tuto oblast. Typickou a kdysi hojně rozšířenou jabloní pro Opavsko i pro sousední Ostravsko je odrůda ‘Major‘. Její zastoupení v jiných částech republiky je pouze sporadické.

Toto zjištění svádí k tvrzení, že ‘Major‘ je typická krajová odrůda, ale to platí jen částečně. Původem je totiž z Anglie, jeho rozšiřování ve Slezsku je poněkud záhadné. Předpokládá se, že rouby přinesl začátkem 20. století z Anglie tehdejší kníže sídlící na Kyjovickém zámku, kde je do místní zámecké zahrady narouboval zahradník Kupka. Ten je poté prodejem stromků rozšiřoval do okolí. Bohužel matečné stromy zanikly někdy v 80. letech zrušením celé ovocné zahrady.

V anglických pomologiích se můžeme dočíst, že patří do takzvaných cidrových sort jabloní, tedy vhodných pro výrobu jablečného vína s nízkým obsahem alkoholu. Nejvýznamnější nalezená lokalita je zahrada rodiny Dovalových, kde se vyskytuje 5 stromů této odrůdy, které byly vysázeny v roce 1945, kdy byly naočkovány na pláňata rouby přinesenými z Mokrých Lazců. Stromy v Mokrých Lazcích přitom mají původ právě v Kyjovicích.

O ‘Majoru‘ se toho v pomologii mnoho nedočteme. Navíc, to co se o něm píše, by bylo vhodné uvést  na pravou míru. Dvořák a kol. (1976) píše o ‘Majoru‘ toto: „Pěstuje se na Ostravsku v starších výsadbách. Roste středně bujně a vytváří široké a méně pravidelné koruny s převislými větvemi. Je dobrým opylovačem. Plody jsou středně velké, ploše kulovité, žluté s hnědočerveným líčkem. Dužnina je bílá až slabě žlutavě bílá, pevná, šťavnatá, chuti sladce navinulé, dobré. Sklízí se začátkem října, konzumní zralosti dosahuje v lednu a vydrží do dubna. Plodnost je dosti raná, uspokojivá, méně pravidelná. Je hodně odolná vůči mrazu, strupovitostí trpí silně, padlím středně. Přednostmi této odrůdy jsou dlouhá konzumní zralost a odolnost vůči mrazu. Nedostatkem je především jen průměrná chuť plodů a malá odolnost proti strupovitosti.“

V tomto sdělení jsou ovšem některé zásadní chyby. Plody nejsou žluté, jsou zelené s červeným líčkem. Žloutnou až v průběhu uskladnění. Za slunečných roků mohou být plody z vrcholu koruny červené úplně. Dužnina není bílá, nýbrž spíše zelenavě žlutá, prokvetlá zelenými žilkami. Plody se nesklízí začátkem října, ale až v 2. polovině října. Na druhou stranu by neměly na stromě zůstávat až do listopadu, aby se nestaly atraktivní pro ptactvo, po následném uložení by také rychleji ztrácely šťávu. Plodnost je, alespoň podle provedených šetření (Dovala 2006), velmi pravidelná. Za 20 posledních let vynechaly sledované stromy zcela jen jednou, jinak každým rokem přinášely slušnou úrodu. Většinou nikdy nepřeplozují a nikdy nevynechávají. Větší alternace se projevuje pouze u dvou sledovaných stromů ‘Majoru‘, které tak jednou za 3 roky přinesou slabou úrodu. Ostatní mají slabší úrodu jednou za 5 let. Ovšem tato alternace je ve srovnání s kolísavou plodností jiných odrůd nepodstatná. Navíc nezapomeňme, že se jedná už o stromy, které mají přes 65 let, dá se tedy předpokládat, že u mladých stromků by plodnost byla velmi pravidelná.

Vadou je opravdu silnější náchylnost ke strupovitosti. Ovšem podle provedených pozorování (Dovala 2006), opravdu špatné plody, které byly značně poškozeny strupovitostí, byly pouze v roce 2005, jinak za posledních 20 let nikdy. Prosvětlením korun a vhodným řezem se dá tato vada do značné míry eliminovat. K padlí je ‘Major‘ středně odolný.

Co se týče konzumní zralosti, jablko je výborné již přímo ze stromu, kdy je sice ještě poněkud tuhé (především slupka), je ovšem sladké a maximálně šťavnaté, s typickým aroma. S tím souvisí i chuť, jež je sice pojmem relativním, ovšem hovořit v případě této odrůdy o průměrné chuti je minimálně diskutabilní. Osobně ji chuťově řadím na jedno z prvních míst pomyslného žebříčku.

V dobrém sklepě vydrží do dubna, respektive do doby než se výrazně oteplí, pak poměrně rychle ztrácí kvalitu a hnije.  Je vhodné jako jablko stolní i hospodářské, na sušení, mošty, či jiné využití v kuchyni.

Nevýhodou je, že plody při sklizni mívají poměrně hodně odpadu, jsou hodně atraktivní pro obaleče jablečného, časté jsou i jiné plodové vady. Nevýhodou je i poměrně značná přitažlivost ovoce pro vosy, takže bývá poměrně silný opad ovoce před sklizní, které je postiženo moniliózou.

_________
Autor: Ondřej Dovala (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265861 | ©2011 | webadmin&design