Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Zahradnictví a ovocnářství – úryvek z Dějin Moravy (od r. 1197 – 1306) od Dr. Bedy Dudíka

Ke spořádanému hospodářství náleží také zahrada. V listinách setkáváme se s dvojím druhem zahrad: se zahradami na zeleninu, horti, a se sady ovocnými, pomaria. V prvních se pěstovaly: mák, šafrán, řepa, zelí všelikého druhu, kuchyňské koření, cibule, česnek, petržel, kmín, celer, salát aj. V sadech byly stromy ovocné. Diviti se musíme, jaké druhy ovoce již tehdáž byly zaznamenány. Capitulare císaře Karla Velikého z roku 812 pro císařské dvory hospodářské uvádí nejen 70 druhů rozličných rostlin kuchyňských, které se tehdáž pěstovaly v císařských zahradách zelinářských, nýbrž seznamuje nás také s tehdejšími druhy ovocnými. Bylyť rozličné druhy jablek, krušek, a švestek, které se mohly na zimu udržeti nebo hned jísti: řeřáby, mišpule, kaštany, broskve, kdoule, lískové a vlašské ořechy, mandle, moruše, třešně, a fíky. Meruňky se nejmenují. Jablka mají jména: Gozmaringa, Geroldinga, Crevedella, Spirauca aj. K roku 1278 vypravují letopisy Kolmarské, že se kupovala putna jablek gronašských za 5 denárů.

Z toho ovšem vyplývá, když v Němcích se mluví o dobrém ovoci, že by bylo podobné ovoce muselo býti také na Moravě: nás naopak poučení „jak stromy mají se štěpovati“, kteréž pochází z XV. století a ostré poznámky obsahuje, přivádí na myšlenku, že sadařství a zelinářství na Moravě celkem asi nemělo horlivých pěstitelů. Tu se čte: „to mi jest dobře svědomo, že v některých krajinách v Moravě, jako okolo Brna, Židlochovic, a potom po mezi Rakúsům, jsú ovoce velmi nezdravá, že jich svině nechtějí jísti“ e.t.c.

Avšak na Moravě byly kláštery cisterciácké a premonstrátské, kteréž jak vysvítá z letopisů jejich, pěstovaly v zahradách svých daleko slavené ovoce a dobrou zeleninu. Mniši klášterů těch masa nejedli a udržovali čilé spojení s krajinami cizími, kteréž známy byly svým výtečným zahradnictvím, a okolnosti tyto učinily z nich, jak se podobá, dobré zahradníky. V době hodně pozdní, když se již pomýšlelo na založení kláštera Velehradského, mluvilo se ještě o výtečných druzích hrušek v tamějších zahradách klášterních a želeno toho, že zrušením kláštera pomine také tamější sadařství. Kde tedy byly kláštery v době Přemyslovské, věnovala se zajisté také pilná péče zahradnictví. V listinách připomínají se zejména: roku 1226 u vsi kláštera Lúckého Sadovan, roku 1210 na biskupských pozemcích u Drsic, roku 1249 u vsi kláštera Hradišťského Předmostu, roku 1271 u města Brna, roku 1278 tamže staré vinice s ořešáky, kteroužto Jindřich Sweller nazvaný daroval jeptiškám herburským roku 1280 ovocný sad, jenž náležel biskupu Brunovi, a tři veliké ovocné sady, založené od biskupského mana Kunrata z Jarohněvic – vesměs u Pustiměře, roku 1290 u Kroměříže, roku 1297 zahrada zelinářská, jenžto náležela klášteru Žďárskému e.t.c.

Připravoval-li se na Moravě v době Přemyslovské mošt, vinum pomaceum, nemůžeme ani potvrditi ani popírati, nemáme k tomu dokladů. Avšak z toho že o připravování moštu nemáme listinných dokladů, ještě nenásleduje, že vůbec na Moravě nebyl znám. V horních Rakousích nápoje toho zcela jistě se užívalo, i bylo tedy prasnadno seznámiti se s nápojem, jenžto se připravuje nejen z jablek a hrušek, nýbrž vůbec ze šťávy takového ovoce, kteréž obsahuje dosti částek sliznato–cukernatých. Listy potvrzují, že z ovoce neodváděl se desátek.

„Viselo-li ovoce nad pozemkem sousedovým, náleželo jemu a ne tomu, čí byl strom. Kdo by stromy ovocné libovolně porazil, nebo ovoce z nich ulomil, zaplatí 30 šilinků pokuty, může se mu také základ vzíti, bude-li při činu dopaden“, tak ustanovuje Sachsenspiegel. Podle Schwabenspieglu měl ten, kdo by posekal v sadě stromy ovoce nesoucí, dáti strom jiný a nahraditi dvanáctkráte tolik ovoce jako strom tento za rok vynesl. Poseká-li stromy nezušlechtěné, dá za ně pouze jiné. Neponesou-li do dvanáctého roku ovoce, nemá jich pán podržeti. Stanou-li se však tak dobrými, že každý ponese ovoce za 12 pfennigů, pán je podrží, ale dostane přece od provinilce libru pokuty.

Dějiny Moravy (od r. 1197 – 1306)

Dr. Beda Dudík,

Rajhrad r. 1882

_________
Autor: Heřman Menzel (Krnovsko a Opavsko)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265859 | ©2011 | webadmin&design