Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Staré a krajové a místní odrůdy ovoce v Poodří

 

Mapování bylo rozvrženo tak, aby se podařilo určit alespoň některé odrůdy. U starých místních odrůd, po kterých se zachovaly jen názvy, byla naděje na identifikaci konkrétních odrůd jen malá. Bylo zjištěno, že Klubik byl středně velké či menší žluté kulaté až mírně zploštělé jablíčko mírně nakyslé chuti (podle už zaniklého mohutného stromu na zahradě I. Bartoše), Škrkotka či Ščergotka je menší žluté jablko, dosud pěstované (1 stromek) ve Spálově v Oderských vrších, Křapák byl zřejmě název místního chroupěte, jednalo se o jablíčko menší, silně zploštělého plodu, podle pamětníků zelené, šťavnaté, křupavé a velmi sladké. U hrušní Dula i Jakubjanka zřejmě označuje prastarou selskou velmi bujně rostoucí odrůdu Jakubku, v regionu nalezenou v jediném exempláři, Ovesňačka bude zřejmě synonymem dříve hojně rozšířené Červencové (2 stromy v regionu) či jiné v té době zrající odrůdy. Krmašanka dozrávala v době pouti (krmaše) na konci srpna ve Studénce. Švestka Anička dozrávala nepochybně už koncem července - na Svatou Annu. Názvy starých místních ovocných odrůd se pochopitelně nezachovaly v obcích, jejichž obyvatelstvo bylo po válce vystěhováno. Zde se naskýtá otázka, zdali se odrůdová skladba sadů a zahrad v německých a českých obcích Kravařska nějak lišila. Mapování ukazuje že nikoliv, vyjma snad hrušní, které mají v původně německých obcích početnější zastoupení co do počtu zachovaných stromů i odrůd. Není tudíž překvapením, že se nejčastější odpovědí na otázku mapovatelů k názvu odrůdy v původně německých obcích stal výrok: „…hruška po Němcích.   

Z odrůd, které lze označit za velmi staré, se podařilo najít samozřejmě Jaderničky moravské a Strýmky,Panenské, Kardinál žíhaný, Červené tvrdé, odrůdy typu Koči paly, snad Klubiky a Vindlíky (dosud se dle Ing. L. Kvity vyskytují v Podbeskydí).

Mapovatelům se podařilo najít několik mimořádně starých a mohutných stromů, jejichž plody se nepodařilo pomologicky určit. Svým vzhledem nejvíce zaujalo žíhané oranžové jablko ze zaniklé usedlosti Karlov a vínovou červení žíhané jablko typu Ovčí hubička ze zahrady u ruiny statku na Lapači. Stejně tak se nedařílo určit kuželovité zelenožluté jablko z obrovského a dosud vitálního stromu u zaniklé usedlosti Valcha a velmi šťavnaté jablko z největšího stromu v sadu v Bartošovicích. Příjemným překvapením byl nález vitálního a bohatě plodícího stromu Ovčích hubiček v zahradě v Trnávce (v regionu asi jediného). Kuželek nebyl v Poodří nalezen.

Ještě zajímavější výsledky přineslo mapování v odrůdách hrušní. Zde se projevilo vyšší zastoupení starých hrušní v dříve německých obcích, takže se jich mnoho nepodařilo určit. I tak výsledky stojí za to. Vlajková loď sortimentu hrušní, Špinka, je rozšířena v celém regionu rovnoměrně. Poslední strom odrůdy Jakubka (či Dula) roste v zámeckém parku ve Studénce.  Byla nalezena Červencová, Šídlenka i Solanka, ve Vražném pak největší roubovaný ovocný strom v Poodří – Římská máslovka obvodu 333 cm. Srovnatelného stáří asi bude záměrně vysazený semenáč s kdysi zapěstovaným kmenem, rostoucí na mezi v katastru Kletného.

K pomologicky zajímavým nálezům patří hruška z Vražného s velkým červeným líčkem (asi Avranšská) a červená hruška z Kunína, zachráněná přenosem do sadu v Bartošovicích. Největším objevem je ale dvojice starých hrušní, pravokořenných místních Krvavek, (jediné v regionu), rostoucí v Suchdole na místě zaniklého původního stromu.

Je potěšitelné, že na mnohých místech regionu byly nalazeny Durancie a vitální a bohatě plodící stromy či odkopky pravokořenných švestek (nejen u cest a na mezích, ale i v zahradách a třeba i kolem kostelní zdi v Kujavách. Na zahradě ve Studénce pěstují jednu pravokořennou Zelenou renklódu, byly zachráněny odkopky z mohutného pařezu pravokořenné višně. I přes výzvu uvedenou v časopisu Poodří se nepodařilo nalézt žádný starý strom ‘Žlutého špendlíku. 

Ve zpustlé zahradě v Šenově byla nalezena jedna moruše, na svahu u kostela ve Studénce roste dřín, jediný, který se zachoval z těch, které vysadili místní včelaři před cca 70 lety.

_________
Autor: - (Poodří)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265860 | ©2011 | webadmin&design