Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Historie ovocnářství v oblasti MAS - Partnerství Moštěnka

Ovocnářství na Moravě má velmi starou tradici. Důležitá role připadala příznivým polohám i půdním podmínkám.
Kdy se u nás na Moravě začalo s pěstování ovoce nelze s přesností určit, ale pravděpodobně to bylo již ve středověku. V té době se již ujala křesťanská víra na Moravě, byly zakládány kláštery a při nich rozsáhlé statky.
Plochy, které byly získány pro hospodaření byly ohrazovány, a tak vznikaly zahrady a sady. Taková zařízení vznikala v prvé řade na majetku církevním, panském a později i městském.
Rozvoj ovocnářství můžeme sledovat za vlády Marie Terezie a Josefa II., kteří podněcovali k vysazování ovocných stromů. Roku 1752 za vlády Marie Terezie byl vydán zahradnický řád, který se týkal výchovy a organizace zahradnického cechu. Na Kroměřížsku  bylo založeno okolo roku 1796 za vedení arcibiskupského zahradníka Ehrmanna několik ovocných školek. Bylo v nich  vypěstováno na 75 000 vysokokmenných stromů, většinou jabloní a hrušní nejvybranějších odrůd. Vysokokmenné odrůdy ovocných stromů poskytují plody, stín lidem i dobytku, obohacují estetiku krajiny, brání erozi, chrání před větrem, slouží jako potrava pro včely, hnízdění pro ptáky, stanoviště pro bezobratlé živočichy.

Ovocné zahrady se v obcích nacházely u každého gruntu. Sloužily  většinou k samozásobitelství  majitelů. V minulosti, kdy bylo maso vzácnou součástí jídelníčku, bylo ovoce důležitou složkou pokrmů. V některých obcích převládala jabloň s hrušní, jinde švestka. Ale tyto tři druhy byly v každé obci, k nim se družila třešeň, višeň i ořešák. Ovoce se uskladňovalo ve sklepích, nebo se zahrabávalo do slámy nebo obilí. Uvařila se povidla něco se  usušilo. Co se nespotřebovalo, tak se prodalo na trhu. 
Odrůdy jabloní, které se v naší oblasti nejčastěji pěstovaly: Grávštýnské, Gdánský hranáč, Řehtáč soudkovitý,Ribstonské, Landsberská reneta, Panenské, Baumannova reneta, Jadernička moravská, Boikovoa Průsvitné žluté.
Odrůdy hrušní: Clappova, Williamsova, Špinka, Hardyho máslovka, Charneuska, Boscova lahvice a Lucasova máslovka.
Ovocné stromy se od nepaměti podílely na spoluvytváření rázu kulturní krajiny. Tuto funkci plní zvláště kmenné tvary (polokmen, vysokokmen) jakožto součást selských sadů u domů, ale i  ovocná stromořadí, aleje i solitérní stromy v polích či na loukách. I když je hospodářská funkce ovocných alejí u frekventovaných silnic na ústupu, z krajinářského hlediska i jako zdroj potravy pro volně žijící živočichy působí nadále velmi pozitivně.
 


_________
Autor: Anna Koláčková (Moštěnka)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265861 | ©2011 | webadmin&design