Všechny regiony |Krnovsko a Opavsko |Nízký Jeseník |Rýmařovsko |Poodří |Hranicko |Moštěnka |Bojkovsko |Horňácko a Ostrožsko
Úvodní stránka

zpět na Ovocné stromy v krajině

Historie ovocnářství v Poodří

 

Moravská brána byla odpradávna místem migrace i setkávání kultur. Ačkoliv tradice zemědělského osídlení sahá do doby před sedmi tisíci lety,základ dnešní podoby regionu položila až feudální kolonizace v době vlády Otakara II.

Kravařsko (zhruba území dřívějšího okresu Nový Jičín), v jazyce převažujícího německého obyvatelstva Kuhländchen bylo po staletí dobře prosperující enklávou charakteristickou víceméně bezproblémovým soužitím německého a moravského etnika. Tato enkláva dala světu takové osobnosti jako Johann Gregor Mendel, Sigmund Freud, kardinál František Tomášek, pochází odtud rodina Janáčků i Krylů. Tři šťastná léta svého velmi pohnutého života zde prožil učitel národů Jan Amos Komenský, odtud se vydávali do světa šířit evangelium jeho pokračovatelé - Moravští bratři. Dodnes zdobí krajinu Poodří řada panských sídel, která byla v době rozkvětu území místem šíření pokrokových hospodářských postupů i vzdělanosti.

Vyspělé zemědělství bylo proslulé obzvláště chovem kravařského červenostrakatého skotu, rybníkářstvím a ovocnářstvím, které vtiskly krajině Poodří osobitý ráz.

Působivé líčení vzhledu kravařských obcí nalezneme v knize Moravské Kravařsko vydané roku 1898 :

„Okrasou každého kraje je bujná zeleň lesů, hájův a sadů. I naše Kravařsko nepostrádá těchto ozdob. Každá naše vesnička jako skrytá v ovocných zahradách a sadech; jen nákladnější statky, kostely a novější školy vystrkují hlavy své z pod zeleně jabloní a švestek. A tak to je  od pradávna. Svědčí o tom mohutný kmen hrušně nebo jabloně, jichž lze po našich dědinách viděti; živí to svědkové o píli našich předků, o lásce jejich k ovocným stromům.“

Text dokládá nejen prastarou tradici místního ovocnářství, ale i význam ovocného stromoví jako prvku utvářejícího charakter místních obcí. Do dnešních dnů se však zachovaly jen zbytky sadů a stromořadí, v průběhu 20. století staré odrůdy v mnohých obcích téměř vymizely. Příčin je hned několik, k nejvýznamnějším patří rozorávání mezí a likvidace zeleně v zemědělské krajině v době kolektivizace. Další ránu sadům a zahradám Poodří zasadila vlna zahrádkářství, kdy komerční tlak prosazující krátkověké formy s módními odrůdami vedl k vybíjení stromů starých odrůd a jejich hromadnému nahrazování. Poslední ranou ovocným stromům v zahradách je bezúčelné hromadné vysazování jehličnanů, které se šíří jako morová nákaza.

 

Pestrost sortimentu starých a krajových odrůd se dochovala v lidových názvech. V pokračování textu knihy Moravské Kravařsko je popsána následovně:

„Ze všeho ovoce rozšířeny jsou zde odrůdy domácí. Z jablek nejvíce rozšířeny jsou Kuželky a Jadrničky. Obé jsou ovoce tržní které svou vytrvalostí dobře se hodí pro vývoz a proto také hledány. K nim druží se Panenské, Míšenské, Písanky, Vandlíky, Šedůvky, Baldůvky, Lipůvky, Damaštanky, Vrbůvky a mnohé jiné.“ 

O století později zachytila lidové názvy ovoce z oblasti Studénky a Pustějova PhDr. Zdeňka Sochová ve své knize Lašská slovní zásoba (zapsáno foneticky).

„Jablka: hedvabne, jadernička, klubik, koči hlava, kožuch, malinač, panenske, pisane, reneta, rudlenka, sklenka, ščergotka, šipulka, vindlik, vinove

Hrušky: dula, jakubjanka, krmašanka, margečanka, margetka, medufka, ovesňanka, solnohratka, vavřyčanka, žbanek

Švestky: Anička, bosenka, kobylanka, koži cycek“

Během několika mapování, která prováděly hlavně místní organizace Českého svazu ochránců přírody a Společnost přátel Poodří byly mnohé výše uvedené místní názvy potvrzeny, ale znají je pouze starší lidé. Zaznamenány byly ještě názvy jablek ‘Křapák‘, ‘Tvarůžek‘ a ‘Škrkotka‘.

Překvapující je, že název jablka ‘Kuželek‘ se z lidové mluvy v regionu úplně vytratil (spolu s dříve hojně pěstovanou odrůdou ‘Kopřivnický kuželek‘). Rovněž je zajímavé, že název ‘Špendlík‘, označující až do invaze šarky hojně pěstovanou žlutou letní odrůdu švestky, Špendlík Žlutý, přešel během 30 let ze svého správného užití na užití náhradní. Jako Špendlík se dnes nesprávně označují plody myrobalánu, v regionu expandujícího na místech původních stromořadí švestek, kterým sloužil jako podnož.

Při šíření ovocných odrůd v Poodří sehrála určitě významnou roli i dobrá komunikace regionu s okolním světem prostřednictvím hojně provozovaného formanství. Rovněž při dnes již zaniklé volské stezce z Krakova do Vídně, která regionem prochází, lze nalézt mimořádně zajímavé jedince prastarých ovocných stromů.

Úsilí o zlepšování sortimentu ovocných odrůd dokládá zakládání štěpnic u panských sídel. Lze doložit existenci štěpnic u zámků v Bravanticích, Bartošovicích, Kuníně, odkud se výpěstky šířily dále, obzvláště do farských a školních zahrad.

Významně se do historie (a nepochybně i do dochovaného stavu) starých a místních odrůd v Poodří zapsala ovocná školka zámeckého zahradnictví v nedalekém Fulneku.

Ve Státním archivu v Opavě se ve fondech velkostatku Fulnek uchovaly čtyři nabídkové katalogy výpěstků, které nechal tisknout vrchní zámecký zahradník Karel Čermák. Nejstarším katalogem je Seznam ovocných stromků a keřů ovocné školky ve Fulneku z r. 1856.

Katalogem se podrobně zabýval Emanuel Opravil a velmi správně ho vyhodnotil jako nejen zajímavou ukázku dobového sortimentu, ale i významný materiál ke studiu historie a změn odrůdového bohatství ovocných dřevin v našich zemích.

Oddíl jabloní obsahuje 242 položek, v katalogu je podle Opravila zastoupeno několik typů Míšeňského, 13 kalvilů, 12 parmén, 82 renet (zde je namístě vysvětlení, že vysoký počet je zřejmě rovněž dán rozličným pojmenováním různých typů téže odrůdy a zařazením několika odrůd, které renetami nejsou).

Hrušně jsou nabídnuty ve 178 odrůdách, mezi nimi je uvedeno 23 máslovek, bergamotek je 14, dále v katalogu nalezneme Čáslavku Villiamsovu, Salisburyho, Marie Louise, Dielovu máslovku, Esperenovu máslovku, Esperenovu bergamotku, pstružku, Boscovu lahvici, Špinku, Avranšskou, Magdalenku.

Oddíl slivoní a švestek obsahuje 47 položek. I zde se potkávají importované nové odrůdy s odrůdami, jejichž názvy ukazují na domácí původ.“

Vzhledem k dlouhověkosti některých odrůd jabloní a většiny hrušní a vzhledem k tomu, že švestka domácí se prodávala i jako odkopek, je vysoce pravděpodobné, že některé z Čermákových výpěstků či jejich odnože rostou v Poodří dodnes a jsou živými svědky počátku zlatého věku ovocnářství v regionu.

Zajímavé svědectví o ovocnářství prvé poloviny minulého století přinášejí i tehdy oblíbená a hojně čtená zemědělská periodika vydávaná na střední Moravě,  Kalendář milotického hospodáře a Rádce z Předmostí na Moravě. Pro oba tituly je typická velmi dobrá kvalita textů a silný vzdělávací akcent. Měsíčník Rádce navíc dává prostor k diskusi nad jednotlivými tématy. Mnohé z problémů diskutovaných v té době přetrvávají v drobném ovocnářství dodnes (vhodnost odrůd pro různá stanoviště, nahrazování osvědčených odrůd neprověřenými módními novinkami, ochrana před chorobami a škůdci, tvarování korun ovocných stromů). Moravské patrioty potěší chvála Jaderničky. Rovněž zaujme několikráte zmiňovaný úpadek ovocnářství, poškozeného nebývalými mrazy v zimě roku 1929 i snaha o nápravu a obnovu sadů a zahrad kvalitními odrůdami. Úsilí ovocnářských nadšenců z doby po mrazové kalamitě připomíná úsilí dnešní, doufejme, že se podaří vzbudit zájem veřejnosti o rozvoj místního ovocnářství alespoň zčásti tak velký, jak se to dařilo Rádci z Předmostí a Milotickému hospodáři.

_________
Autor: - (Poodří)

 

28.6.2012
Spuštění turistického informačního systému, který vám představí zajímavé turistické cíle v tomto regionu, včetně témat týkajících se ovoce nejen na web, ale i ve vašem mobilu.

20.6.2012
Náš projekt se chýlí ke konci, doplňujeme na webu všechny možné informace.

3.5.2012
Dnes jsme pokřtili publikaci Sedm tváří ovocnářství. Je k dostání na všech zúčastněných MAS a ke stažení zde na webu.

 

OBRÁZEK

Ke stažení:

Kniha Sedm Tváří ovocnářství (pdf)
Plakát o projektu (pdf)
Skládačka o projektu (pdf)
Ovocné kvarteto (pdf)

Kniha Ovoce Opavska, Krnovska a Osoblažska(pdf)

Metodiky:
metodika mapování (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků (pdf)
protokol pro zápis krajinných prvků - delší verze vhodná pro zápis aleje, remízku a sadu (pdf)
protokol pro zápis služeb (pdf)

kontakt@ovocne-stezky.cz ∑265861 | ©2011 | webadmin&design